Kickbox

V roce 1964 Japonci převzali Muay Thai (viz. Thai box) a vytvořili vlastní způsob, dnes známý pod pojmem "kickboxing", který se dělí do třech kategorií:

Semi kontakt - zápas není v ringu, po té co jeden zápasník dá bod (trefí se do těla svého soupeře) se zastavuje čas a přičítají se body.

Lightcontact - také není v ringu, zápasí se jedno 3 min. kolo. Jedná se o převážně technický boj, v němž je možné diskvalifikovat za přílišnou tvrdost. KO - by tak vedlo ve prospěch poraženého.

Full contact - zápasí se v ringu na 3 kola s dvouminutovou pauzou. Veškerý kontakt musí být dělán technicky a s dostatečnou tvrdostí. Kromě úderu koleny a lokty se používají všechny techniky.

Kickbox s lowkick - platí to samé jako u full contactu, ale navíc je přidána technika z thajskeho boxu - kop holení nad soupeřovo koleno z vnitřní či vnější strany.

Kromě skupinových tréninků můžete využít i tzv. samostatného tréninku - v dobách, kdy neprobíhá v sále skupinová výuka je možno využít vybavení sálu k jakémukoliv individuálnímu tréninku (boxovací pytle, hrušky, ring atp.).

Kickbox light

Kickbox je sportem moderní doby a jeho filozofií je skutečný sportovní zápas se soupeřem v ringu a k tomu patří taktika zápasu, ale samozřejmě i psychická příprava každého bojovníka, která je nerozlučnou součástí tréninkového celku.

Kickbox lightcontact je lehkou formou boje, a proto techniky v této disciplíně musí být vedeny lehkým dotekem. Není přípustné, aby borec svou technikou soupeře srazil, či dokonce zranil.

Postavení bojovníků v této disciplíně je většinou otevřené, tzn. bojovníci stojí proti sobě čelem. V lightcontactu rozhoduje především umění napojování technik, znalost prostoru a předvídavost. Zápasiště tvoří většinou boxerský ring, regulérní je ale také prostor zápasiště pro semikontakt. Boj v lightcontactu trvá 2x2 minuty hrubého času, finálový souboj trvá 3x2 minuty hrubého času.
Jako vybavení se používá helma, chránič chrupu, prsní chránič (ženy), bandáže rukou, boxerské rukavice 10 oz, suspenzor, chrániče holení a nártů